Neustále se zkvalitňující vlastnosti oken (zejména tepelně-izolační) s sebou přinášejí i požadavky na jiný režim jejich užívání, odlišný od toho, který zde po desetiletí přetrvával. Např. ještě kolem roku 2000 byl u nás běžný standard skel s koeficientem přechodu tepla U = 2,9 Wm-2K-1, zatímco v současné době je běžný standard skel u nových oken s hodnotou U = 1,1 Wm-2K-1.

Rosení oken vzniká jako přirozený fyzikální jev. Jde o povrchovou kondenzaci vodních par, která nastává, když povrchová teplota zasklení klesne pod teplotu rosného bodu. I přes tepelně-technické vlastnosti Vašich nových moderních oken (které vykazují o mnoho nižší hodnotu koeficientu prostupu tepla než je požadována dle ČSN) se v praxi setkáváme s problémy kondenzace vodních par hlavně v blízkosti distančního profilu. Je to zejména z toho důvodu, že v místě styku skla s rámem okna, resp. křídla, je kovový distanční profil (rámeček), který je tepelně o mnoho vodivější než samotný plyn (argon) někde ve středu zasklení. Distanční rámeček způsobí deformaci tepelného pole po obvodě skla a to má za následek dřívější rosení skel po jejich obvodě než dál od něj.

Kondenzace vodních par na zasklení může způsobovat (obzvláště při opakovaném a dlouhodobém působení a souhře nepříznivých okolností) velmi nepříznivé hygienické problémy, zejména pokud se interiér nesprávně a málo větrá. Moderní okna vykazují velkou těsnost (resp. neprůvzdušnost), čímž nedochází k výměně vzduchu infiltrací, resp. netěsností oken. V důsledku nedostatečné výměny vzduchu je vnitřní prostředí příliš vlhké. Navíc okno je konstrukce nenasákavá — zvýšená vlhkost se na něm projeví rosením. Do stěn vlhkost vsákne a provlhnutá stěna se stává ideálním místem pro tvorbu plísní. Používání vnitřních žaluzií, nesprávné umístění záclon a závěsů, a přerušovaný způsob vytápění může tento nepříjemný jev ještě zvýrazňovat, stejně tak jako laminátové podlahy nebo nátěry stěn materiály se zvýšeným obsahem latexu.

Příčiny kondenzace vodní páry na zasklení spočívají v kombinaci těchto nepříznivých vlivů:

nedostatečná výměna vzduchu při vyšší relativní vlhkosti vnitřního vzduchu
vysoká hodnota součinitele přechodu tepla izolačního dvojskla Ug > 1,8 W/(m2.K) — naše firma standardně používá skla s U = 1,1 W/(m2.K)
poruchy v stavebních konstrukcích (tepelné mosty, nedostatečná izolace), vytvářející zdroje vlhkosti
vliv okraje zasklení na bázi kovového distančního profilu.
Chtěli bychom upozornit, že velmi záleží na způsobu a intenzitě větrání místností, a produkce vodních par v místnosti (např. i běžným dýcháním v noci zvyšujeme množství vodních par ve vzduchu, a pokud před spaním u kvalitních a dobře těsnících oken nevyvětráme, ráno obvykle v zimě najdeme vysráženou vlhkost na skle). Platí totiž, že čím je nižší výměna vzduchu, tím je vyšší relativní vlhkost vnitřního vzduchu, hlavně v zimním období. Navíc platí, že čím je menší objem místnosti, tím je vyšší relativní vlhkost vzduchu. To částečně vysvětluje častější výskyt hygienických problémů (plísní) v menších bytech oproti větším bytům.

V této souvislosti se objevují názory, že větráním se zbytečně „vypouští“ drahé teplo. Je pravdou, že otevření tzv. „ventilačky“ je v zimním období nejhorší způsob větrání. Daleko účinější a úspornější je intenzívní větrání otevřením okenních křídel dokořán na 5 až 10 minut. Je to potřebné opakovat několikrát za den, především však před spaním. Čerstvý sušší vzduch se „nahrne“ dovnitř a velmi rychle se ohřeje od stěn, které jsou naakumulované teplem a za krátký čas větrání ještě nezchladly. Zpravidla po 5ti až 10ti minutách od zavření oken je čerstvý vzduch ohřátý. V drtivé většině případů, kdy uživatelé kvalitních oken poukazovali na jejich „nekvalitu“ z důvodu nadměrného rosení stačilo upravit režim větrání (hlavně dokonale vyvětrat před spaním) a problémy zmizely. Důležité je pochopit, že není důležité větrat hodně, ale účinně.

Závěrem chceme zdůraznit, že „zaručená“ tvrzení „mně se okna nikdy nerosí“ jsou nepravdivá. Jak vyplývá z předcházejícího textu, při určité kombinaci nepříznivých vlivů se rosí každé okno. Paradoxem je, že ve většině případů je rosení oken důkazem kvality okna (tzn. okno dobře těsní).